Dětská strava v zimě

Dětská strava je velice důležitá, zvláště v zimním období. Prevence před onemocněním v zimním období.

RNDr. Petr Fořt, Csc.

autor 20 knih o výživě, kterého můžete znát z TV (pořad Pod pokličkou, ČT1), bývalý člen Olympijského výboru ČR.

 

Milé čtenářky,

každé roční období je charakteristické specifickým vlivem   na lidský organismus. Na jaře se hovoří o „jarní únavě" přestože je to období zvýšené „síly Přírody", v létě zase o rizicích vyplývajících z přehnaného slunění, podzim je typický „plískanicemi", spojenými se zvýšeným výskytem viróz (nikoliv chřipek, ale „nachlazení") a únavy z nedostatku slunečního záření a střídání venkovních teplot a vysoké vlhkosti, a v zimě je to nejen nedostatek slunečního záření, ale také nízké venkovní teploty. Média vás neustále „krmí" zaručenými doporučeními v každém období roku, když vás předtím postrašily neblahými důsledky jejich ignorace. Počínaje podzimem se neustále omílá „imunita" a doporučují „vitamíny", nejlépe     v podobě citrusových plodů. K tomu se přidá nějaká ta rada na téma „využijte zkušeností našich babiček" ve stylu receptů na přípravu černého čaje s medem, cibulového odvaru s medem, horkého mléka s medem, česneku (a česnečky) a nyní módního zázvorového čaje, nechybí ani popis přípravy Priesssnitzových zábalů. Co je ovšem opravdu účinné, když už „to na děti přijde", je postup, který lze popsat „nohy do lavóru s horkou vodou" (a podobně i předloktí). Funguje to i na malé děti – a když se to dobře, totiž s humorem „podá", dítě s radostí něco takového absolvuje. Mám to vyzkoušené. Funguje to rychle. V zimním období už nehrozí umrznutí. Všichni máme něco teplého na sebe, většina z nás doma rozhodně nemrzne (když ne naopak), zimní hladovka v důsledku nedostatku potravy rozhodně nehrozí (spíše hrozí přejídání), takže původní doporučení v zimě jíst trochu víc a to především horkých a kořeněných pokrmů a pít převahu horkých nápojů, už také nemá takový význam jako před desetiletími či dokonce staletími.

 

Co a jak s podporou odolnosti proti „zimním" infekcím?

Rozhodně nedoporučuji řešit prevenci každodenním pojídáním citrusových plodů. Legendární vitamín C v této přírodní podobě sice zvyšuje odolnost proti virózám, ale pro nás Středoevropany to není ideální řešení. Děti mohou reagovat kopřivkou a po konzumaci pomerančů před spaním mohou být zahleněné. Vaše babičky by vám jistě nabídly ideální zdroj vitaminu C v podobě kysaného zelí (jenom ne sterilovaného). A je to tak správně. Dokonce ani šetrně připravené kompoty nejsou zcela bez významu.

Specifika skladby stravy v zimě?

Mohu jen připomenout rozumné použití nápojů teplých (na rozdíl od teplejších období roku), tuzemská jablka lze použít k přípravě horkého nápoje v podobě vodou hodně zředěného horkého, ale čerstvě připraveného kompotu s přídavkem čerstvé citrónové šťávy, místo vody nebo snad dokonce limonád a džusů ( ty raději nikdy) je vhodné nabízet pravé ovocné čaje, ale také bílý nebo zelený čaj, slazený medem a opět s čerstvou citrónovou šťávou. Zima není období sníženého příjmu tekutin, protože celý den se pohybujeme ve velmi suchém pracovním a školním prostředí. Tekutiny sice neztrácíme pocením, ale přinejmenším ve stejném rozsahu dýcháním. A to platí i o sportu v zimě. Co se týče pokrmů, moukou zahuštěné omáčky nejsou vhodné nikdy. Tradiční „zimní" sladkosti, kterými dříve byly křížaly nyní nahradily buchty. Naše rozumné babičky jedly v zimě místo čerstvé zeleniny již zmíněné kysané zelí (případně ho trochu podusily s cibulí a jablkem). Velmi rozumné, to mi tedy věřte. Když česnek, potom v podobě tradiční česnečky nebo bez tuku připravených topinek (nyní toast), potřených čerstvým česnekem a poté také čerstvým máslem. V zimě přijde na řadu ona stále doporučovaná zelenina stejně jako v létě, až na to, že v zimě je vhodné větší část připravit s pomocí tepelné úpravy. Ke slovu namísto „studených večeří" by měly přijít čerstvě připravené cereální kaše. Stačí ve vodě uvařit jáhly nebo ovesné vločky, potom přidat trochu jogurtu nebo zakysané smetany, sušeného nebo kompotovaného ovoce, rýžového nebo javorového sirupu či hnědého cukru a trochu másla.

Také jste si všimly, že v období podzimu a zimy vždy vy i vaše děti „přiberete"? Jistěže to je důsledek nadbytku „kalorií" díky svátkům, ale také je to důkaz, že ačkoliv jsme moderní lidé, dosud stále fungujeme jako organismy, které podléhají přírodním zákonům. Dříve to bylo tak, že kdo se „nevykrmil na podzim", tak zimu nepřežil. V našem případě se velmi snadno na podzim vykrmíme, ale v zimě, místo abychom hladověli zalezlí v teplém doupěti, pokračujeme ve vykrmování. To platí nejenom pro nás „dospěláky", ale i pro děti, navzdory tomu, že se neustále připomíná, že ony musí jíst neustále, protože „jsou v růstu". Dobře, až na to, že v posledních letech děti nejsou v „růstu", ale ve „vzrůstu množství tělesného tuku", jak bych mohl kulantně nazvat dětskou nadváhu a obezitu.

 

Když už je problém...

Kromě již zmíněných „koupelí" doporučuji preferovat vybrané druhy homeopatik, dětské multivitaminy, VELMI vhodné je podávat základní doporučené dávky vitaminu D a k tomu omega-3 (tzv.rybí tuk – ideální pro děti je InClever, už proto, že obsahuje také probiotika, známá veřejnosti pod názvem Laktobacily). Ideální je podávat kolostrum (Imures od Světa zdraví v základních dávkách). To všechno je ryze přírodní a přirozené. Abych nezapomněl, nezapomínejte na tekutiny, ale přinejmenším v zimě zapomeňte na „džusy"!

Doporučuji rozhodně nepanikařit, když dítě začne jako naschvál (a vždy) před vánočními svátky marodit. Rozumné je co nejdříve použít zde popsané stravovací i fyzikální prostředky. Určitě ihned nesrážet horečky použitím jakýchsi „dětských" léků obsahujících paracetamol, brufen nebo aspirin! Připomínám, že starost o nemocné dítě neznamená zvýšenou nabídku pamlsků. Naopak. Většina „vyšších živočichů" v případě, že trpí nějakou akutní chorobou, odmítá stravu. Ale ne tekutiny.

Zpět na výpis článků