Diabetes - nová civilizační hrozba, které se lze účinně bránit

14.11. je dnem světového diabetu. Od odborníka Svět zdraví RNDr. Petra Fořta CSc. se dozvíte více nejen o projevech cukrovky, příčinách a léčbě onemocnění, které se dnes řadí mezi civilizační onemocnění...

Co to je diabetes

Diabetes je podobně jako ostatní tzv.chronická civilizační onemocnění především důsledkem vlivu nevhodného životního stylu. Mám na mysli absenci pravidelné fyzické aktivity kombinované s přejídáním, většinou zaviněným nadměrným příjmem sacharidů (dříve „cukrů"). Nelze vyloučit, že ve hře je také vliv nezvládaného stresu. Fyziolog by prohlásil, že diabetes je onemocnění, vznikající jako následek změn produkce hormonu slinivky břišní, zvaného inzulín.Ale to je jen jedna strana mince. Tou druhou je snížená citlivost cílových tkání (tukové a svalové) na inzulín. Ve většině případů se jedná o souběh obou situací. Principiálně jde o problém hormonálního, to znamená regulačního charakteru.

V organismu hormony fungují tak, že změny produkce jednoho z nich ovlivní celou kaskádu dalších. Mnoho hormonů má svého protihráče, sloužícího jako ochrana před jeho „splašením". Princip je v tom, že je nutné oba „prothráče" udržet nejenom v kondici, ale především v rovnováze. V případě diabetu je to ještě složitější, protože do hry vstupují i další hráči, opět z oblasti hormonů. Jedním z těch nejdůležitějších je LEPTIN, produkovaný tukovou tkání. A ten zase souvisí s obezitou.

Cílem tohoto článku není popis procesu regulace hladiny krevního cukru a metabolismu sacharidů, nýbrž upozornit na křehkou rovnováhu vzájemných vztahů všech životních procesů a na jasný vliv celé řady vnitřních i vnějších podnětů, ovlivňujících citlivou regulaci přeměny látek. V první řadě musím připomenout negativní dopad diabetu na další orgánové systémy, především kardiovaskulární (srdečně-cévní).

Není diabetes jako diabetes

Existují tři typy diabetu (cukrovky): diabetes mellitus I.typu (juvenilní), gestační (těhotenská) cukrovka, a diabetes II.typu (tzv.nezávislý na inzulínu, zkráceně NIDDM).

Juvenilní diabetes

bývá identifikován již v útlém dětství. Jedná se o autoimunní onemocnění, zaviněné tvorbou protilátek proti buňkám slinivky, produkujícím inzulín. Nemocný jedinec je celoživotně závislý na injekčně aplikovaném inzulínu. Výskyt se odhaduje na cca 10 % všech nemocných diabetem I. a II. typu.

Gestační diabetes

může vzniknout v těhotenství. Vyskytne se ve frekvenci asi 5 % těhotných. Jde většinou jen o dočasnou poruchou regulace hladiny krevního cukru, vyvolanou například obezitou těhotné ženy v kombinaci s vrozenými dispozicemi, případně i dalšími faktory (stres). Ve většině případů se hladina krevního cukru po porodu normalizuje. Výjimkou mohou být ženy, které jsou obézní jak před, tak především v průběhu těhotenství (přiberou více než 20 kg) a nakonec i ty, kterým se tělesná hmotnost nevrátí po porodu k hodnotě přibližně na úrovni před početím (pokud byla v normě).

Diabetes II.typu

je chronické civilizační onemocnění, které většinou nevyžaduje léčbu inzulínem. Vzniká postupně v důsledku klesající citlivosti svalové a tukové tkáně na inzulín a nebo poklesem jeho produkce. V první fázi, případně jde-li o lehčí formu, se onemocnění řeší úpravou složení stravy (omezený příjem sacharidů a použití sortimentu potravin s nízkým glykemickým indexem), případně její kombinací s perorálními antidiabetiky (ústy podávanými léky nehormonálního charakteru). Může se stát, že se onemocnění vymkne kontrole, perorální diabetika spolu s upravenou stravou již situaci nezvládají a je nutné použít inzulín. Riziko stoupá, pokud pacient nedodržuje doporučení lékaře, týkající se úpravy skladby stravy a příjmu energie, tedy nesníží nadváhu, třeba i proto, že se nesnaží o pravidelnou fyzickou aktivitu, případně neřeší nadměrný stres. Diabetes II. typu častěji vzniká v průběhu středního a vyššího věku jako důsledek dlouhotrvajícího nevhodného životního stylu, nebo v případě souhry těchto faktorů s nepříznivými genetickými dispozicemi, stresem nebo těžkou virovou infekcí. V rámci diabetu II. typu je možné hovořit o jeho specifické formě, kterou je tzv. senilní diabetes. Zjednodušeně řečeno, příčinou je „únava" slinivky i cílových tkání v důsledku stárnutí.

Do hry vstupuje genetika

Riziko vzniku diabetu 2. typu je vyšší, pokud tímto onemocněním trpěli již prarodiče, konkrétně v ženské části populace. Ženy, ohrožené touto predispozicí pravděpodobně onemocní, pokud trpěly gestačním diabetem. Nicméně vědci se stále dohadují, jaký je skutečný vliv vrozených dispozic (do jaké míry se na vzniku onemocnění podílí vrozené dispozice) a do jaké jde o vliv vnějšího prostředí, to znamená především životního stylu.

WHO upozorňuje, že minimálně 1/3 civilizačních onemocnění je vyvolána nevhodným životním stylem, který zahrnuje také výživu. Právě ona hraje hlavní roli, a to jako přímý faktor, a u další třetiny onemocnění je významným kofaktorem, především v kontextu s kardiovaskulárními onemocněními.

Diabetes je jedním z nejpůsobivějších faktorů, vyvolávajících aterosklerózu.

Léčba diabetu II. typu

Současná medicína disponuje účinnými léky, stabilizujícími (nikoliv ale léčícími) diabetes. Výsledkem je snížení rizika vzniku souvisejících onemocnění. Naneštěstí klasická léčba v podobě léků, zvaných antidiabetika, či dokonce inzulínu, má některé nepříznivé důsledky někdy i zkracující život. Přitom existují nenáročné způsoby sebeobrany, využitelné v rámci „samoléčby".

Z uvedeného vyplývá, že ideálním řešením v případě, kdy k onemocnění již došlo, je kombinace standardní léčby a úpravy životního stylu, případně pomocí podávání některých moderních doplňků stravy. A to navzdory tomu, že k nim medicína má přinejmenším „odtažitý" přístup.

Existuje šance snížit riziko vzniku diabetu 2. typu a s ním souvisejících kardiovaskulárních onemocnění?

Diabetes II. typu se stal pandemií, která zhoršuje zdravotní stav populace a klade mimořádné ekonomické nároky na zdravotnictví. Je třeba přemýšlet o řešení, které lze najít v preventivních opatřeních. Vždy je snazší zabránit vzniku nemoci než ji následně léčit. Tím spíše, že výsledek léčby je nejistý, často vinou „neukázněnosti" pacienta.

S ohledem na to, že dominantní úlohu hraje výchova a to nejenom ve smyslu chování, ale i přístupu k životu a výživě, měbyla by být výuka populace již od útlého věku ve smyslu „výchovy ke zdraví" základním prvkem prevence. Tím se však nebudu zabývat, jde mi především o zdůraznění další možnosti, kterou je tzv. primární prevence. Ta by měla mít formu včasného záchytu osob, které ještě netrpí diabetem II. typu, ale svým životním stylem, který např. zavinil nadváhu či dokonce obezitu, patří do skupiny, ohrožené přinejmenším tzv. pre-diabetem. Ruku v ruce s tímto stavem jde „dyslipidemie". Pak už je jen otázkou času, kdy vznikne diabetes.

                                                                                   

Podle názoru mých přátel z řad lékařů, je prevence současnou medicínou zanedbávána. Tím se otevírá prostor pro činnost „poučených laiků" nebo v lepším případě odborně řízených nezdravotnických organizací v podobě jakési „záchranné sítě", jejichž činnost je cílena na ty spoluobčany, kteří mají zájem o vlastní zdraví, protože „tuší", že nejsou zdravotně v pořádku nebo si uvědomují vrozená rizika (na základě tzv. rodinné anamnézy).

Pro tyto osoby je šancí návštěva některého z poradců pro výživu nebo některé z poraden celorepublikové sítě poboček Světa zdraví.

Důležitou součástí práce poraden Světa zdraví je tzv. biochemický screening, s jehož pomocí lze zhodnotit v omezené, přitom však dostatečné míře, aktuální stav vnitřního prostředí a odhalit potencionálně ohrožené nebo již nemocné jedince. Součástí práce je měření složení těla, posouzení anamnézy a objektivizace situace za pomoci určení tzv. metabolického typu. Klientovi je doporučeno vyšetření hodnot lipidů (lipoproteinů), souvisejících s aterosklerózou a diabetem 2. typu (cholesterol celkový, LDL a HDL, TAG , homocystein). Lze sledovat situaci v souvislosti s možným metabolickým, či jiným typem zánětu.

Nyní již bohaté zkušenosti s touto formou práce, potvrzují oprávněnost zvoleného postupu. Díky němu se totiž podařilo odhalit již téměř jeden tisíc případů nediagnostikovaného diabetu II. typu a daleko víc případů pre-diabetu stejně jako poruch lipidového spektra, souvisejícího s rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Důležité je konstatování, že evidentně jde jen o vrchol ledovce, protože přibližně jen 10 % všech klientů souhlasí s tímto vyšetřením, protože si ho musí zajistit osobně. Naneštěstí ne všichni lékaři jsou v tomto směru vstřícní. Většina klientů poraden se přitom rekrutuje z řad těch, kteří trpí výraznou nadváhou nebo obezitou. Poradny Světa zdraví nejsou zdravotnickým zařízením, proto můžeme naše poznatky klientovi pouze „tlumočit" a doporučit mu návštěvu lékaře, na němž je rozhodnutí, jak dále postupovat. Ale je tu i jiná možnost a tou je zhodnocení situace vlastními silami.

Jak postupovat při „samovyšetření"?

Existuje možnost samovyšetření, které je založeno na zhodnocení varujících příznaků.

Zde je jejich přehled: Nausea – nadměrná žízeň – časté močení – slabost – bolesti břicha hlavně po sladkostech – rychlé ale hluboké dýchání – ztráta chuti k jídlu – začervenalá a teplá pokožka – bolest hlavy – ospalost – neklid – acetin v dechu – pálení končetin a svědění kůže – vyšší krevní tlak – sex,dysfunkce – průjem nebo pálení žáhy po sladkostech.

Může specialista v poradně pomoci klientovi, který již trpí diabetem II. typu?

Ano, už jen tím, že ho seznámí se situací a s jejími riziky. Pokud zjistíme, že klient je rizikový, doporučíme mu neprodlenou návštěvu lékaře. Specialista mu však současně navrhne změny ve stravě a životním stylu. A to není všechno. Díky sofistikovanému programu, který jsem nazval „komplexní nutriční typologie", je klientova situace „individualizována", což umožňuje specifické úpravy skladby stravy v závislosti na genetických a aktuálních zdravotních charakteristikách. Obecně je použit režim stravy, typický výraznou redukcí příjmu sacharidů s výjimkou těch, které jsou obsaženy v zelenině, luštěninách a obecně ve vláknině (těm se říká „komplexní"). Tyto typy sacharidů se vyznačují tzv. nízkým glykemickým indexem. Klient dostane doporučení jak si zorganizovat denní režim tak, aby byl schopen věnovat se pravidelně pohybovým aktivitám, které mu specialista navrhne s ohledem na jeho aktuální situaci (věk, pohlaví, výše BMI, stav pohybového a opěrného aparátu atd.). Měl by respektovat doporučení rozdělit si denní příjem stravy minimálně do 5ti menších porcí, v nichž je limitovaný obsah sacharidů, obvykle okolo 30 g na porci. Důvodem je nutnost nevyvolat výrazné zvýšení hladiny krevního cukru a tím neprovokovat produkci inzulínu. Ve většině případů je nutné provést celou řadu dalších změn v životním stylu, především v případě, kdy se jedná o klienta, trpícího obezitou.

Diabetes a tělesná hmotnost

V prevenci diabetu II. typu a dyslipidemie hraje kromě složení výživy VELMI důležitou roli dosažení a udržení optimální hmotnosti. Často k zásadnímu zlepšení situace postačí pokles hmotnosti o 5–10 %. Redukce hmotnosti snižuje souběžně riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění asi o jednu pětinu.

 

 

 

Snížení rizika díky snížení nadváhy

Typ onemocněníRedukce minimálně o 9 kgRedukce o více než 9 kg
Diabetes 2. typuo 43%o 35%
Nádorová onemocněnío 39%o 32%
Kardiovaskulární onemocněnío 20%o 19%
celková úmrtnosto 20%o 25%

Vědecké studie prokazují důležitost změny stravovacích návyků

Světové lékařské společnosti potvrzují, že přístup center primární prevence, obdobných poradnám Světa zdraví, kterou kontroluje odborná, tedy lékařská rada, má svoje oprávnění. Podle názoru American Diabetes Association (ADA) jsou totiž změny ve skladbě stravy a redukce hmotnosti spolu se cvičením významnou součástí managementu diabetu.

Podle ADA jsou cílem specificky upravené výživy:

  • optimalizace metabolických funkcí, čili normalizace a stabilizace hladiny krevního cukru (tzv. glykemie)
  • zlepšení profilu krevních lipidů a lipoproteinů a snížení krevního tlaku
  • normalizace tělesné hmotnosti

Jedna z posledních studií prokazuje příznivý efekt 2 měsíce trvající, přísně restriktivní redukční diety (denní příjem 600 kcal). Jejím výsledkem je především významný pokles množství útrobního tuku, který je oním hlavním rizikovým faktorem, protože utlačuje a tím poškozuje slinivku. Díky tomu došlo k normalizaci produkce inzulínu. Toto zjištění považuji za naprosto průlomové, mimo jiné opravňující k použití individuálně přísných redukčních režimů. S ohledem na stoupající četnost diabetu a obezity nelze očekávat, že by se o osobu v této situaci mohli postarat obvodní lékaři, byť odborné lékařské společnosti zdůrazňují, že přísné redukční diety musí být „pod kontrolou lékaře". Praxe nám však jasně ukázala, že významné množství populace, především v její ženské části, opakovaně „drží" přísnou redukční dietu, doslova „odněkud opsanou", tudíž neracionální nebo dokonce zdraví ohrožující. Rozhodně je tedy lepší variantou, když je klient kontrolován poradnou.

Klient si musí uvědomit, že na jeho zdraví negativně působí oxidativní stres. Ten lze hodnotit například měřením hladiny homocysteinu. Proto se doporučuje konzumovat stravu, bohatou na přirozené antioxidanty, obsažené v podobě tzv.polyfenolů v zeleném čaji, kávě a černém čaji a v podobě resveratrolu (nejznámějším zdrojem je červené víno). Doporučuje se podávání vitaminu D, draslíku, hořčíku, zinku a chrómu, kyseliny lipoové, koenzymu Q10 a karnitinu, skořice, lněného semínka, rybího tuku v podobě tzv.omega-3 mastných kyselin, ale také červeného vína. Prokazatelně vědecky přínosné je použití vitaminů skupiny B, mezi nimi především vitaminu B1 (thiamin), B3 (niacin), a B6 (pyridoxin).

Chybné stravovací návyky ohrožují zdraví populace

Aktuální stravovací zvyklosti, motivované především snahou „ušetřit na jídle, ale přitom se vydatně najíst", lze označit za základní příčinu zhoršujícího se stavu zdraví celé populace. K tomu přispívá neetická reklama, podporující prodej naprosto nezdravých druhů potravin a pochutin. Tak například jedním z kontroverzních sacharidů je fruktóza, jejíž použití v nápojích začíná dominovat, ale přidává se jako sladidlo také do celé řady potravin.

Tento jednoduchý sacharid je sladší než řepný cukr, ale především jej organizmus umí zpracovat aniž by k tomu byl nutný inzulín. Tím se z fruktózy stalo tzv.náhradní sladidlo pro diabetiky. Problém je v tom, že již před řadou let bylo prokázáno, že fruktóza podporuje vznik obezity, poškozuje játra a ve svém důsledku dokonce přispívá ke vzniku nadváhy.

Podle nejnovějších studií je v oblasti současného stravování překvapivě velmi významným faktorem, zvyšujícím riziko vzniku diabetu 2. typu, pravidelná konzumace měkkých uzenin, paštik a mletého masa. Viníkem tedy není výhradně řepný nebo třtinový cukr nebo jeho náhražka fruktóza v podobě tzv. vysokofruktózového kukuřičného sirupu. Má to i svoje další metabolické důvody. Jinak řečeno, strava, v níž bychom dramaticky snížili obsah sacharidů, není „to pravé ořechové". Přesto je třeba zdůraznit, že současný trend konzumovat nadbytek obilovin z bílé mouky lze označit za zásadní rizikový faktor, i když ne snad přímo diabetu, ale především jeho spouštěcího mechanismu, jímž je výrazná nadváha. A to především v situaci, kdy se tímto způsobem stravuje a žije člověk, který má k tomuto onemocnění vrozené dispozice.

Návrh doporučení pro racionální stravování

  1. Snižte příjem celkové energie především v případě, že trpíte výraznou nadváhou nebo dokonce již tzv. metabolickým syndromem.
  2. Zvyšte příjem rostlinných tuků vhodného typu (olivový a řepkový bezerukový olej, semínka, ořechy, luštěniny a mořské ryby).
  3. Snižte celkově konzumované množství sacharidů a v této kategorii potravin si vybírejte ty, které mají nízký glykemický index. Zcela se vyhněte konzumaci limonád a všech slazených nápojů, včetně průmyslových ovocných „džusů a ledových čajů". Vyhněte se konzumaci zákusků, kombinujících bílou mouku, cukr a ztužený tuk.
  4. Zvyšte příjem zeleniny a obecně vlákniny všeho druhu.
  5. Vyhněte se použití nevhodných způsobů přípravy pokrmů, typické „sladké" pokrmy nebo „moučníky" omezte na minimum.
  6. Vyhněte se použití jakýchkoliv umělých sladidel s výjimkou xylitolu a stevie.
  7. Velmi omezte konzumaci slazených mléčných produktů včetně nápojů.
  8. Konzumujte potraviny, bohaté na stopové prvky: fazolové lusky, lněné semínko, majoránka, červené zelí, cibule, česnek, růžičková kapusta, červená řepa, hlávkový salát, mrkev, černý rybíz.
  9. Poraďte se s odborníkem o možnosti využití doplňků stravy, obsahujících především chrom-pikolinát, magnesium, vitamin D, vitaminy B1, B3 a B6 a kyselinu lipoovou, vitamin E, zinek a pyknogenol, případně extrakty ze zeleného čaje, zelené kávy, skořice a některých dalších.
  10. Začněte se „hýbat". Pravidelná fyzická aktivita totiž prokazatelně příznivě ovlivňuje stav diabetika stejně jako přispívá k redukci nadváhy.





Zpět na výpis článků